Přesto, že Boží hod velikonoční nastane až zítra, tak pro mě
atmosféra Velikonoc se nese v duchu melancholie. Jakýkoliv svátek je tu nejen
pro jeho symboly a zvyky, ačkoli dnes se hodnoty významných svátků drží
většinou oslav volného dne a bezstarostnosti plných talířů. Což
neříkám, že je špatný způsob "oslavy". Jen by se člověk mohl v té
chvíli pozastavit a rozpomenout se nad jeho konáním, činy a jejich důsledky na
které v každodennosti nemá čas si vzpomenout. Zavzpomínat na okamžiky křivdy,
chvíle smutku a trvání špatných rozhodnutí. Je to šance, kdy si může každý
prožít vlastní introspekci.
Proto dnešní moudro je: Zastav se u sebe na pomlázku.
Žádné komentáře:
Okomentovat