Raw

chorál zvolá na hon

porcujme kusy libové

a - co zahrnout koutky slintavé

zahřejme se mazlíčky, jež na podnosech nezbylo

- 

upeč svůj život bez šťáv

jak suchý je tvůj smysl bytí

vykřič si hladinu zeleně v sobě

řešení tvé je bezradné

-

nikdo neslyší pískání smutných nežerů

chutná mi kožich spletitých hysterií

tančím disco vilných apetitů

šťouráte, co sníst byste mohli

usekává se mi pohled vašeho travnatého jídelníčku

0:00 stále tančím, držím drink

co? - viď, stále hladový?

možná méně trpknout a všechno jíst

koukám, a co vidím?

už šilháte hlady..

Volná myšlenka

Ach, jak si vážím lehkých děv, které přináší slast na rozdíl od sněmu uschlých vředů, kteří hlásí zprávy pouze odpadního charakteru. Proč přitakáváme něčemu, co rozumovost nevidělo ani Za sedmero horami? Frivolní děvy jsou pro mě vzácnější, než ti, co se hloupě podvolí a nechají se žihadlovat jedy všech velikostí na místo prožívat oslavy imunních orgií. Jsme chodící hlodavci a Země je výzkumná stanice. Čeká nás doba možných hybridů, co do podoby člověka nemá nic moc společného. Pokud někomu nenaroste genitálie navíc, třeba bude mít štěstí a rozroste se mu mozková kůra a začneme sklízet ovoce? Dlažební kostky nejsou k mání, za chvíli si budeme podestýlat naše pokřivené duše praskajícími skeletony nás samotných.
     Z dáli slyším *křup, křup*.. 


Proto dnešní moudro je: Víc křiku v našich obydlích!