Trpkosti zítřků

tlusté řeči vrchů
pouhou nádrží mýtů

chaos dnešků

rozprav zítřků

apel ctihodný

výdělek smrti dobrý

fraška při každém nástupu

večery plné vzdechů

hloupost mě fackuje

hory doly kázají

jako těla neviňátek

co pod rouchem v pokleku

plakají bez dechu